Králík divoký

Váží přibližně 1,5 kg a měří 40 až 45 cm. Někteří králíci, hlavně samci, jsou těžcí až 2 kg. Zbarvení králíka je šedé, i když se můžou vyskytnout jedinci jinak zbarvení. Stává se to především v případech, kdy se zkříží s domácím králíkem, který se dostal do volné přírody. Od zajíců se králíci liší i velikostí předních a zadních běhů. U zajíce jsou zadní nohy podstatně delší než přední, zatímco u králíka nejsou tyto rozdíly tak patrné. Je to proto, že králík je savec hrabavý a přední nohy mu neustálým hrabáním zmohutněly. Králík je původně jihoevropský druh králíka. Honcování králíků trvá od února až března do října a králice je březí asi 30 dní. Samice je schopna u nás až pětkrát, v teplejších krajinách i sedmkrát do roka vrhnout 4-8, ale také až 12 králíčat. Mláďata neklade do obytné nory, která bývá mnohdy velmi spletitá, nýbrž vyhrabává pro ně na svazích krátkou noru. Její konec vystýlá vlastní srstí, kterou si vyškubává z břicha. Narození králíčci jsou holí a slepí. Teprve za deset dní prohlédají. Opouští-li králičí matka noru, zahrne její vchod. Králíčata dospívají pohlavně po 5-8 měsících, takže mláďata z časných vrhů se ještě v roce svého narození honcují a mají mladé. Žije v norách, které si jednotlivé rodiny vyhrabávají blízko sebe. Dohromady tvoří kolonie čítající až několik set jedinců. Poškozují mladé stromky. Na pastvu vycházejí se západem slunce. Zajímavé je, že králíci odkládají trus na společné místo nedaleko své kolonie. Mezi jeho nepřátele patří kromě nemocí a člověka přirození predátoři jako například liška, tchoř a kuna. Na mladých králíčcích si pochutná i jezevec, divočák či pytlačící domácí kočka. Nepřátel má teda tento sympatický savec víc než dost.

dav